Call of Duty 4: Modern Warfare

Call Of Duty se proslavila hned vydáním svého prvního dílu, své fanoušky získala po celém světě, kteří od hry neupustili. A co víc, nové fanoušky dále získává i přes menší úpadek. PCčkáři měli možnost zahrát si Call Of Duty 1, a 2, třetí COD vyšel pouze na PlayStation a počítačové verze jsme se nedočkali. Tento šrám, i když trojka nebyla nějak velkolepá, tvůrci původního COD nachystali čtvrtý díl. Byla slibována skvělá akce, a jestli jsme se ji dočkali, na to se nyní koukneme.

Byla by hloupost dělat další díl z prostředí druhé světové války, hlavně po celkem malém úspěchu třetího Call Of Duty a tak autoři děj posunuli do současnosti. Budeme hrát na dvou zcela odlišných zemích, za dvě strany (Američtí mariňáci a Britská jednotka S.A.S), se stejným cílem a to, zabránit nukleárnímu teroristickému útoku. Podíváme se do smyšlené země na středním Východě a také Východní Evropy (Ukrajina, Rusko). Proč zrovna do těchto zemí, je celkem zajímavá věc. Autoři dali přednost své fantazii, nebyli totiž nyní omezováni historickými událostmi a tak si řekli, že se muslimští teroristé spojí s těmi ruskými. Společně pak chtějí na Ameriku odpálit nukleární hlavice.

Hru začínáte jednoduchým a rychlým tutoriálem, ve kterém se naučíte pohybovat, střílet, házet granáty atd. Jak tomu u her bývá, většinu věcí se stejně naučíte během hraní, při různých situacích se vám na obrazovce ukáže přesně co zmáčknout, a hlavně k čemu. Některé možnosti jsou docela užitečné, například zadržení dechu při odstřelování. Tím uklidníte automaticky se pohybující kurzor a máte mnohem větší pravděpodobnost k zásahu. Váš dech ale není věčný, takže pozor, abyste se nezadusili.  Jiné možnosti využijete méně a ve hře jsou prakticky zbytečné, noční vidění jako pěkný příklad využijete ve hře jen dvakrát a jen na chvíli, rozhodně bychom se bez něj obešli i tak.

Bojová prostředí se velmi liší, jak už jsem psal výše, budeme hrát ve dvou odlišných zemích, tím se hra zbavuje stereotypu, který je u některých her doslova příšerný. Z města ve kterém výbuch granátu zní jako šepot, se náhle přesunete na rozlehlé pláně, kdy sebemenší šustnutí znamená veliký problém. Mapy jsou moc pěkně propracované, bohužel, jsou dost uzavřené a vždy se nabízí jen jedna cesta k cíli. K tomuto aktu byli autoři nejspíše donuceni kvůli skriptům, o kterých vám za chvíli něco napíši. Teď ale ještě k mapám. Ty jsou totiž plné různých objektů, především pak v ulicích měst se hemží auty, která po několika střelách velice ráda vybuchují. Potom se nesmíme divit, že nejčastějším důvodem smrti je buď granát, kterého jste si nevšimli anebo právě vybuchlé auto za které jste se skrývali před nepřátelskými kulkami. Autoři navíc přestřelky zpestřili a přidali jim na reálnosti. Není totiž úkryt jako úkryt. Některé materiály, většinou jde o tenké zdi, dřevěné ploty nebo plechy se dají prostřelit a nepřítele můžete zastřelit ještě dřív, než vyběhne ze zákrytu. To ovšem platí pro obě strany.

A teď, k tomu skriptování. Po celou dobu hraní si budete připadat jako ve filmu, to pro to, že tvůrci si dali záležet na každém pohybu jednotek nebo strojů. Vaše skupina, se kterou vždy po celou dobu mise bojujete postupuje velmi strategicky a to proto, že všechny její kroky byly přeprogramovány. Mapy jsou plny interakce, nad hlavou vám prosviští hořící vrtulník, jehož vrtule vás těsně minou, budete muset prchat z potápějící se lodi nebo se stanete svědky naprosté zkázy jaderného výbuchu.

Grafika je naprosto velkolepá, úžasné jsou hlavně efekty výbuchů a kouře. Například kouřový granát má nádhernou clonu kouře, za kterou se dá bezpečně pohybovat. Také osvětlení a kvalita textur jsou nezapomenutelným zážitkem, a opravdu skvělou zprávou je realita, že hru rozjedou i méně výkonné stroje. Zvuky zní velmi realisticky a velmi kvalitně zpracovaná hudba se vždy rozezní ve správný čas.

Je pravdou, že nepřátelé nedisponují nějak velkou inteligencí, v pohodě se mezi nimi proplazíte, jak tomu bylo v mysli v Černobylu. Aby jste si nehráli na hrdinu a celou dobu se drželi s týmem, snad všichni nepřátelé střílí přímo na vás a vaši nepřátelé mají buď velmi špatnou mušku anebo se jim prostě nechce mířit, protože když někoho zabijí jde buď právě o předskriptovaný kousek anebo náhodu. Většina obětí připadne tedy vám a od reality se vzdálíme ještě víc. Jako příklad vezmu již zmiňovanou misi v okolí Černobylské elektrárny. Zde se svým zraněným kamarádem zůstanete uvězněni a obklopeni nepřáteli na rozlehlém placu u ruského kola a pozabíjíte opravdu stovky nepřátel. Není to až tak těžké když se nemusíte starat o život spolubojovníka, protože je jaksi nesmrtelný. Můžete jej tedy krýt ze zákrytu a nepřátele postupně odstřelovat. Autoři přes masy nepřátel přidali dalšího nebezpečného tvora. Divocí anebo útoční psi vás rozhodně nenechají na pokoji, když se jim postavíte do cesty a pokud je nestihnete odstřelit, nezbývá vám nic než jim zlomit vaz zatímco se vám se vám snaží roztrhat krk. Na tuto techniku bych ale nespoléhal…

Dostáváme se k výzbroji a musím říct, že na výběr máte celkem pěkné věcičky. Můžete sice zavolat letectvo nebo dělostřelectvo, aby vám pomohlo, ale především budete odkázáni sami na sebe a svou zbraň. Nechybí ostřelovačky, kulomety, samopaly nebo raketomety, z nichž jsou některé i naváděné. Ty využijete při demolici tanků. Dalším překvapením, a zajímavostí se kterou se setkáme, je situace, kdy musíte jednotku krýt ze vzduchu. Jste v obrovském po křídla ozbrojeném letounu a musíte pomocí bombardování a střelbou z těžkého kulometu pročistit cestu určené jednotce. Je ale velmi těžké nestrefit i své kamarády protože nejsou nijak označeni a tak musíte naslouchat vysílačce a sledovat pozici nejen nepřátel ale i přátel.

Ke všemu dobrému musím přičíst to, že hra má naprosto nečekaně nízké HW nároky i přes úžasnou grafiku. Rozjedete ji i třeba na průměrném notebooku. Na disku sice Call Of Duty 4 zabírá přes 6 GB, velikosti ale nenasvědčuje hrací doba, která je snad o polovinu kratší než u starších dílů. A zrovna když čekáte velkolepou zakončovací misi, vám na obrazovku najedou titulky a vy, se zklamáním v očích opouštíte hru.

K závěru bych chtěl jen říct že hra mě zklamala jen svou délkou a omezeným hracím prostorem, jinak byla naprosto špičková a proto jí dávám 7 bodů z deseti!

Klady:

• Dvě naprosto odlišná prostředí
• Krásná grafika
• Zvuky a hudba
• Výborná akce
• Skvělé skriptování
• Mapy*
• Zajímavé a nečekaná ukončení hry


Zápory:

• Krátká hrací doba
• Nerealističnost
• Mapy*
• Špatná umělá inteligence

* Mapy jsem dal do kladů i záporů, protože byly pěkně propracované ale vadil mi omezený pohyb.