Aliens: Colonial Marines

Klady:


- Výborné zvuky a hudba

- Film Vetřelci trošku jinak (alá Gearbox)
- Sulaco, Hadley´s Hope, mariňáci, Hicks, universum,....

 

Zápory:

- Kratší herní doba
- Zastaralá grafika
- Pravděpodobně cena

 

Takže začnu asi takhle. Tohle je moje osobní recenze, můj osobní pohled na hru a v neposlední řadě moje pocity při hraní. V první řadě musím upozornit, že se mi hra líbí a nezavrhuji jí. Pokud patříte mezi lidi, které hra urazila, nebo jí považujete za brak tak doporučuji přestat číst už na začátku. A v řadě druhé se hry nejdu zastávat, má svoje chyby jako každá jiná a taky na ně upozorním, ale i přes to všechno mě baví jí hrát. Lidi v diskuzích mi říkají, že jsem blázen a fanatik, když fandím takovému braku. Říkají mi, co bych měl a co bych neměl. A taky mi vysvětlují, jak vlastně funguje pravý fanda Vetřelčího universa. Ale dovolte mi říct, že sám moc dobře vím, co pro mě filmy z tohoto vesmíru znamenají a jak se k nim stavím. Varováni jste byli, teď už je jen na Vás, jestli budete číst dále.

Jako první se budu věnovat příběhu. Fanoušci totiž nadávají na to, že kolonie Hadley´s Hope a vlastně celá planeta LV-426 by po epickém výbuchu na konci druhého filmu neměla existovat a mají samozřejmě pravdu. Jenže to záleží na úhlu pohledu. Ona se hra sice odehrává 17 týdnů po událostech z druhého filmu, ale nikdo přeci neříká, že si konec nemohli trošku pozměnit, aby měla hra smysl a mohla se někde odehrávat. Gearbox to udělal podle mě dobře. Udělali si totiž svoji verzi scénáře. Nechali v něm skoro všechno tak, jak to mělo být, ale pak museli udělat razantní změny. Například to, že LV-426 i s moji oblíbenou kolonií nechali být a nic se do povětří nevyhodilo. Díky tomu si mohli udělat svůj vlastní konec filmu a začít svoji hru. A to mě na tom právě tak baví. Já k tomu takhle přistupoval už od začátku, takže už tady ode mě dostala hra první bod k dobru. Do příběhu nás zasvětí desátník Hicks. Vidět toho chlapa po dlouhé době bylo super. Ten volá další mariňáky k sobě na U.S.S. Sulaco. Jedním z nich jste i Vy, hráč. Jmenujete se Christopher Winter a jste desátníkem na lodi U.S.S. Sephora, která letí na pomoc Sulacu. Letíte tam získat informace o tom, co se stalo a zároveň pro černou skříňku, aby jste získali informace o letu. To je taky Vaše první mise. Pro mě osobně opět skvělý pocit vstoupit vlastníma očima do Sulaca. Vidět na zemi bílý flek od roztrženého Bishopa a známky po boji. Srdce mi zaplesalo. A stalo se tak možná i právě proto, že jsem nevěděl, co nastane, protože tento scénář se od filmu lehce liší. Na lodi strávíte pár misí a pak se ocitnete na kolonii Hadley´s Hope. Tam navštívíte místa známá jak z filmu, tak i nová. Příběh hry není kdovíjak propracovaný a občas se člověk i zasměje, ale i přesto mi dovolil procházet se po místech, o kterých jsem snil a například žádné AvP mi tenhle pocit nedalo. Maximálně ten, jaké to je být v kůži mariňáka.

Grafika hry je velice, ale velice zastaralá. Hodně mi to připomnělo problém, se kterým přisel i nový Duke Nukem Forever. Obě hry se ale potýkali s dlouhým vývojem, který se na obou titulech podepsal. Jsou studia, která, když se jim vývoj jejich hry protáhne, většinou titul prostě zruší. Gearbox si zvykl dělat věci až do konce a to by mohl do budoucna být možná jejich zásadní problém. Já jsem si na to ale zvykl velice rychle, stačilo mi ztlumit si kontrast na televizi. Ona je celá hra tak nějak dost tmavá a každý, kdo jí moc zesvětlí, bude víc trpět díky zastaralému enginu. Nicméně si myslím, že to zase taková tragédie není, jen by to nemělo vycházet v roce 2013, s tím souhlasím. Ale že by se hra kvůli tomu nedala hrát? To určitě ne. Zvyknete si na všechno. Pokud je právě grafika jeden z důvodů proč se bojíte si hru zahrát, podívejte se nejdříve na různé gameplaye, třeba na kanálu YB. Popis vždy vyzní o něco hůř. 

Hudba je naprosto skvělá a hned jak jsem ji zaslechl, měl jsem nutkání si pustit všechny filmy a hlavně ten druhý, ze kterého hra hodně čerpá. Podle poslechu byly některé songy téměř identické s filmem, jen byly lehce upravené. Některé zase byly zcela stejné. Nicméně hudba je opravdu na úrovni a povedla se skvěle zasadit do hry. Zvuky samotné jsou též vynikající. Střelba z pulzní pušky mi připomněla opět moje mládí a byla podána s naprostou přesností. O pípání motion trackeru není třeba nic hovořit. Celková zvuková stránka je prostě balada pro moje uši a nic bych na ni neměnil.

Zbraňový arzenál se skládá z mojí oblíbené pulzní pušky, smartgunu, nalezneme zde i plamenomet, brokovnice nebo například pistole. Každou zbraň co vlastníte, můžete tunit. Zde jsem se opět setkal s připomínkami toho, že to je přece děsná kravina a že by se neměli zbraně měnit nebo přidávat nové, že to kazí všechno. Ale opět zde dodávám, Gearbox si to udělal podle sebe z filmů si vzal jen základ. A každá správná střílečka by měla obsahovat lehký tuning zbraní. Mě osobně to protahuje hratelnost. Vylepšovat můžete za body utržené levelováním. Za každou novou úroveň dostanete bod. Je ale potřeba plnit i různé pod úkoly, jako to bylo například v Borderlands který používal badass rank, které vám odemykají různé zaměřovače, zásobníky apod. A po odemčení teprve přijde na řadu utrácení bodů. Věc která se mi velice líbila je, že můžete najít tuším šest zbrani, na které narazíte při průchodu hrou. A nejsou ledajaké. Patří totiž mariňákům z druhého filmu. Například Hicksova brokovnice, nebo smartgun Vasquezové. Navíc jsou to zbraně o hodně silnější a sehnat do nich munici také není na denním pořádku. Ale je to příjemné osvěžení celé hry. Na konzoli je dokonce trofej za jejich kompletní vysbírání. Já jsem dostal například ke kolektorské edici i pulzní pušku, ke které Ripleyová připevnila plamenomet. A držet její vytuněnou zbraň je pro mě splněný sen. Jen nese jednu nevýhodu a tj., že nejde zaměřovat, prostě pálíte od boku jako správný drsňák. 

Myslím, že bych zde měl promluvit také o hratelnosti. Inu, není to žádná sláva, ale není to také úplně nejhorší. Hraje se to tak nějak, jako Call of Duty, nebo původní Aliens vs Predator z roku 2000. Jedná se o klasiku, běžíte, občas se schováte za překážku, skáčete. Máte u sebe hotový arzenál zbraní a je jen na Vás, jakou si zvolíte jako primární či sekundární. Je zde dokonce i granát, který jako by z oka vypadl tomu filmovému a hned jsem si opět vzpomněl na to, jakou roly v něm zahrál. Hodně lidí nadává na to, že vetřelce střílíte jednoho po druhém jak po másle a že jejich A.I. se rovná nule. Ono ke druhému filmu se více hodí také více vetřelců a osobně si nedokážu představit, jaké by to bylo se tam nahánět třeba jen s desítkou vetřelců po celou hru. Atmosféra tímhle jde sice trošku více do kopru, nicméně hraji FPS a tam už je tohle prostě zvykem. A umělá inteligence nevybočuje zase tak do extrému. Nedávno jsem hrál Crysis 3, kde se mutanti nebo co to je, chovají úplně stejně debilně, jako vetřelci v Aliens. Občas se zaseknou za texturu, nebo Vám nabíhají pod zaměřovač. Ale občas taky dokáží znatelně potrápit. Další z věcí na kterou se hodně nadává, je to, že když zabijete vetřelce, nezasáhne Vás jeho kyselina. To mi trošku vadí taky, protože už ve starém AvP tohle bylo. Ale co tam také bylo je, že po zásahu vetřelce a jeho zabití se rozletěl na kusy a zmizel. To samé se děje i dnes u koloniálních mariňáků. Dříve nám to nevadilo, nyní je to už problém díky roku ve kterém hra vyšla. Ale mě osobně to přineslo vzpomínku na kosení vetřelců ve starém AvP a hned jsem dostal chuť si jej zahrát. Kromě vetřelců se zde setkáme i s vojáky, kteří slouží věrně Weyland Yutani. Jsou mnohem inteligentnější, ale zároveň se mi sem moc nehodily a hra krapet zvrhla. Bylo to zbytečně a atmosféře to jen uškodilo. Ale stalo se a nic nenadělám. 

Délka hry se pohybuje okolo 6-8 hodin. Záleží, jak moc budete hru probíhat. Někde jsem dokonce slyšel, že jde dohrát bez jediného výstřelu. Já díky tomu, že hru vlastním na konzoli PS3 jsem hledal různé audiology a psí známky se jmény vojáků ze druhých vetřelců. To mi každou misi o dost protáhlo. Navíc jsem se kochal mírou detailů z tohoto universa. Detaily teď myslím budovy, jejich stavba, výbava, prostředí, atd. Narazil jsem například v jedné z misí na dětskou tříkolku Weyland Yutani která se mihla ve speciální edici druhého filmu. Hru jsem hrál několik dní, protože čím déle ji hrajete v kuse, tím více přestane bavit a propadnete stereotypu střílení. Ale správné dávkování misí, tma za okny a sluchátka na uších umějí také udělat svoje. Hrál jsem to vždy tak hodinku, maximálně dvě a hru si tak bezpečně dávkoval. Ale jak jsem ke konci propadl nutkání hru dohrát, tak jsem jí trošku více začal probíhat a opravdu rychle se stane stereotypní, což ji nelne vyčítat, ale ani přičítat k dobru. Prostřihové animace mezi misemi jsou celkem pěkně graficky zpracovány a tvoří také něco málo herní doby a hlavně z nich cítíte universum vetřelců. Až do té chvíle než se dialogy postav zvrhnou v totální demenci. Ale to se naštěstí nestává tak často. 

Abych to tedy nějak shrnul. Když jsem hru vybalil a začal hrát, tak mě první hodinku moc nebavila. Ale čím víc jsem se dostával do finiše, tím více mě začala bavit. Detektor pohybu, který je ve hře podle mnohých zbytečný, jsem vytahoval na každém rohu a snažil jsem se dostat do atmosféry zmaru. A s tím, že jsem si hru uměl správně nadávkovat a nad scénářem jsem uvažoval tak, jak jsem popisoval výše, jsem si hru neskutečně užil i přes její veškeré neduhy. Nebudu Vás zde nabádat na to, aby jste si hru běželi koupit, ale neházejte ji rozhodně do koše jen proto, že kamarádi říkají....Nebo proto že recenze stojí za nic. Každá hra má svoje kouzlo i přes mouchy které jí dokáží provázet. A tohle dílko od Gearboxu na mě velice pozitivně zapůsobilo. A hned po jejím dohrání jsem měl chuť si to projít znovu a znovu. Berte tohle prosím jako moje fanatické oddání tomuto universu. Člověk vetřelci nezasažen by to neměl ani instalovat. Pokud je pro Vás primární grafika, také ruce pryč. Pokud patříte mezi ty, kteří dokáží docenit kvalitu hry i přes její kostrbatost a líbí se Vám z nějakého důvodu například Duke Nukem Forever, mohli by jste tohle zkusit. Já sám za sebe říkám, hra mě bavila, jsem rád, že jsem se mohl konečně projít po místech, o kterých se mi do téhle doby jen zdálo. Grafiku nepovažuji za tak otřesnou a jako celek na mě působí prostě dobře. Možná jsem fanatik, který nemá vkus, ale hry hraji přes 20 let a na tohle jsem přesně čekal (Tím myslím na hru jen z vetřelci bez predátorů a z universa filmu Vetřelci). Jen mě mrzí, že to dopadlo napůl tragicky a pro některé je to největší odpad. Nicméně u hry jsem se bavil a ještě hodlám bavit, takže pro mě je mise splněna celkem dobře. A pokud pro Vás hra nemá atmosféru, zkuste si někdy nasadit sluchátka, až bude hluboká noc a zapněte si motion tracker. A v neposlední řadě, se do hry vžijte. Kdybych ji měl proběhnout bez přemýšlení, asi by mě velmi zklamala, ale s tím jak jsem k ní přistupoval, si myslím, že jsem zvítězil. Pokud se Vám hra, nebo recenze líbí, určitě napište komentář. Rád narazím na další lidi, kteří tuto hru nehází do koše. A omlouvám se za to, že jsem zde tolikrát psal slovo universum, vetřelčí a nebo filmy, ale prostě nevím, jak jinak to formulovat a chybami se člověk učí. Přeji pěkný zbytek dne, či večera a Alienům zdar!

Update 5.11. 2013 - Hra k tomuto datumu už je velmi dobře hratelná i pro skalní hejtery. Zapracovalo se na grafice, kyselině a vůbec skoro na všem. Grafika sice zůstává obstaróžní, ale zábava je to zase o fous lepší. Vyšlo také příběhové DLC, které vřele doporučuji. Sice obsahuje pár misí, ale má o mnoho hutnější atmosféru, než původní hra.