Splinter Cell: Double Agent

Splinter Cell Double Agent. Splinter Cell a Sam Fisher, to jsou dva pojmy, které k sobě neodmyslitelně patří k sobě stejně tak jako například Tom a Jerry či Itchy a Scretchy ze seriálu Simpsonovi. Ubisoft se pustil do čtvrtého pokračování Splinter Cell série již před dvěma roky a před nedávnem hru zdárně vydal pro většinu dostupných platforem, mezi kterými samozřejmě nechyběl ani Xbox360. Před nedávnem (je to asi týden či dva) uvolnil Ubisoft hratelnou ukázku Splinter Cell Double Agent, důležité ale bylo, že se jednalo konečně o offline, tedy singleplayer část hry. V celkem 500MB se skrývá jedna kompletní mise z plné hry, umístěná do probíhající občanské války v Kinshasa.

Jakožto Sam Fisher, hlavní hrdina, máte za úkol především projít misí a odstranit všechny nepřátele, přitom nijak nezasáhnout do probíhajícího konfliktu a zachránit i rukojmí. První, co vás asi ihned práskne do očí, je grafika, respektive ostré světelné efekty, kde místy není vidět ani na krok, právě kvůli zmíněnému použitému efektu světla. Ten vás doprovází v podstatě celou misí a je jedním z podstatných kladů technického zpracování. Jako další klad, co se grafiky týká, jsou určitě povedené stíny a stínování. Jsou dovedeny doopravdy na dokonalou úroveň. Dalším plusem jsou pak modely všech postav na mapě. Výborně vymodelované a především neuvěřitelně ostré textury jejich obličejů. Za zmínku stojí především samotný Sam Fisher, kde si kvalit grafiky, respektive modelů postav užijete v nejvyšší možné míře. Jinak totiž grafika nestojí ani starou bačkoru. Bohužel ani pro next-gen Xbox360 nový Splinter Cell rozhodně nevypadá tak, jak bych si já představoval. Určitě se na technickém zpracování podepsala multiplatformovost titulu a to pěkně tučným písmem. V některých jsou totiž textury neuvěřitelně ohavné. Design map je povedený a potěší. Především spousta vykreslených objektů, různé možnosti průchodu mise a další. S tím souvisí i nelineárnost hry, kde si lze, jak je u Splinter Cell her již důvěrně známo, jak danou misi či úkol splnit. Dělí se to na několikero způsobů a to na mírné násilí, násilí a tvrdé násilí. Stejně tak jako lze hru projít téměř bez jediného škrábance a dušením, škrcením a lámáním vazů nepřátel, lze demo projít i během vstříc nepřátelům a mlácení je z očí do očí. To ale není to pravé splintercellovské. Splinter Cell Double Agent je především stealth akcí a tou je dokonalou. Všechny prvky fungují skvěle, inteligence nepřátel je na vysoké úrovni a pokud jim nedáte možnost, aby vás zaslechli, jak se k nim zezadu blížíte, prostě vás nezaslechnou. Jak jsem již výše podotknul, i design misí je dobře vyřešen a nutí hráče přemýšlet a vynést definitivní verdikt nad tím, jak právě danou situaci řešit, ale na to jsme již i v předchozích dílech zvykli a tam to také fungovalo skvěle, stejně tak jako u Splinter Cell Double Agent. Trošku, ne trošku ale poměrně dost!, mne zamrzela nepřítomnost ani jednoho náboje v misi odehrávající se v Kinshasa. Všechno muselo být řešeno ručně a hlavně stručně, čas na přemýšlení sice je, ale pokud se vydáte situaci řešit, musí být ihned jasné, kdy, jak a proč. Sam opět zvládá nové akrobatické kousky, nutno podotknou doopravdy moc jich nepřibylo, ale budiž, i to se cení. Výše jsem zmínil ´povedenou umělou inteligenci a zde to jen ztvrdím, ano povedla se. Nepřátelé reagují, případně nereagují na každý pohyb, případně nepohyb. Výborně funguje i zapískání či hození šutru mimo, kam ihned daný nepřítel zamíří, cože se to tam děje, zatímco vy na něj šijete zákeřnou boudu. Obtížnost hry je vyvážená a mile mne potěšilo, že i v demu můžete ozkoušet dvě odlišné úrovně obtížnosti. Hratelnostně je na tom Splinter Cell Double Agent sice dobře ale je zřetelně vidět, že série prostě sílu na další díl už nemá, potáhne-li se vývoj takto kupředu a nenabídne-li nový díl něco doopravdy revolučního, nemá cenu se chytit, aspoň u mne ne.

Splinter Cell Double Agent je určitě skvělou hrou, komu navíc sedlo multiplayerové demo vydané ještě před tímto demem, má vyhráno a s jistotou může nového Sama zvolit, protože ho chytne a nepustí. Pokud ale mám srovnat skok mezi druhým dílem a Chaost Theory a Chaos Theory a Double Agent, je očividné a snad fandovi žánru jasné, že o takový posun kupředu se jako u Chaos Theory nejedná a Splinter Cell Double Agent prostě je „jen“ plnohodnotným pokračováním série. Jste-li milovníkem kvalitních stealth-akcí a zároveň i Sama Fishera (není myšleno zle), je pro dvojtý agent jasná volba.