Gears of War

V roce 2006 způsobila tato hra pozdvižení, jaké se jen tak nevidí. Mnohými je dodnes označována za nejlepší hru, která na Xbox 360 vyšla. Hodnocení blížící se bájné stovce se množily rychleji, než romská populace v České republice a bylo tedy logické, že mi tento skvost nemohl uniknout. Tak se mi dostal do pařátů diamant, u něhož mám pocit, že je na některých částech značně neobroušen. Pokud tedy čekáte další oslavnou recenzi, zklamu vás.

Nechápejte mě špatně. Gears of War se zcela jednoznačně řadí k herní xboxové špičce a předpokládám, že každý, kdo to s xboxem myslí vážně už má hru projetou. Na druhou stranu- sundejme si ty růžové brýle (ok, gayové nemusí) a pojďme se na hru podívat trošku podrobněji.

Už jsem si zvykl, že hlavním pilířem akčních her ani náhodou nebývá příběh. Ten se většinou krčí v dáli, za sedmero horami a sedmero řekami a má to k nám sakra daleko. Představte si, že lidstvo žilo poklidným a mírným životem, než bylo napadeno Locusty. Žabomyší války dnešního světa, které vedou země blízkého východu tak působí docela legračně. Locusti zaútočili drtivou silou, která značně převyšovala tu lidskou. Velké množství armádních složek bylo zničeno a obráceno v prach. Čtrnáct let po tomto útoku do hry vstupujete vy, v kůži Marcuse Phoenixe. Lidstvo se snaží zmobilizovat veškeré síly a vzniká jednotka těch nejsilnějších a nejbláznivějších vojáků, jaké si dokážete představit- Gears. Vaším úkolem není nic menšího, než zabránit těm hnusným sviňákům, aby dýchali stejný vzduch jako vy. Pokud možno, aby raději vůbec nedýchali.

Zní vám to jako klišé? Souhlas. Tady si Gears of War rozhodně bod za originalitu nepřipíše. Na své pouti nebudete sami, váš Delta tým se skládá z podobně nabušených týpků, jako jste vy. Spíše bych měl říct jako Marcus Phoenix, hlavní hrdina hry. Představte si Arnieho v době své největší kulturistické slávy a ještě ho trošku nadopujte steroidy. Máte tedy zhruba představu, jak Marcus, Dom, Cole a spol. vypadají. Locusti ale nejsou žádní třasořítkové a Gears of War není žádný Mortal Kombat, takže se musíte vyzbrojit a jít do akce.

Zbraňový arzenál není nikterak rozsáhlý, ale jako mínus to rozhodně nepovažuju. Na co mít deset samopalů, když byste je stejně nevyužili? O to víc potěší, že tady je máme lehce vylepšené. Tvůrci asi sledovali McGyvera a chtěli se mu přiblížit. Proto zkřížili motorovou pilu a samopal. Vzniká tedy účinná zbarň na dálku a ještě účinnější na blízku. Snad ani nemusím popisovat, že nepřítel ve vaší blízkosti je nedobrovolným chudákem, který vám zpřístupní exkurzi do svých střev. Krví zacákaná obrazovka je neklamnou známkou vaší úspěšné exekuce a důvodem, proč je hra nevhodná dětem do 18 let. Přidáme-li ještě brokovnici, sniperku, granáty a několik variací pistole, je jasné, že akce si užijeme dost a dost. Nejlepší zbraní je však Hammer of Dawn, u něhož jsem si zcela jistý, že v anketách hráčů o nejlepší herní zbraň obsadí některou z předních pozic. Stačí vám otevřené prostranství, zamířit na nic netušící oběť a silný tepelný pilíř přicházející z družice se postará o zbytek. To musíte vidět!

Z předcházejících řádků jste možná nabyli dojmu, že Gears of War je tzv. Rambo hra. Vrhnout se do nepřátelského roje a všechny tam postřílet. S takovou taktikou byste nepřežili déle, než 5 minut. A to ani na nejnižší ze tří obtížností. (Jak už bývá zvykem, po dohrání se vám odemkne další obtížnost). GoW vyniká excelentním systémem krytí, který tvůrci z Epic Games převzali a vyšperkovali z poměrně úspěšné PS2 hry kill.switch. Když je něco dobře vymyšleno, proč to nepoužít, ne? Stačí tedy dojít k jakémukoliv krytu a stisknutím A si dopřát chvilku klidu. I když je GoW akce se vším všudy, jste-li za krytem, prakticky nic vám nehrozí. Ty jsou neprůstřelné a hlavně všudypřítomné. Kolikrát to působí docela komicky, když vyjdete z budovy, rozhlédnete se a uprostřed cesty trčí několik jakoby „náhodně“ rozmístěných krytů. Někdy se tomu dá ještě uvěřit, ale v mnohých případech se neudržíte a shovívavě se usmějete. A rozhodně bych uvítal alespoň lehkou zničitelnost prostředí. Pálíte to do kamenného krytu a odštípne se pár kamínků. Hodíte tam granát a nestane se vůbec nic.

Vaši spolubojovníci nejsou žádná ořezávátka a v mnohých situacích vám svými zbraněmi pomůžou. Umělá inteligence by se rozhodně nedala označit jako slabá. Mnohdy nastane situace, kdy váš postřelený kamarád leží na zemi, skuhrá, kucká krev a je na pokraji smrti. Stačí k němu přít a stiskem tlačítka ho oživit. Hra vás tak lehce nutí vystrčit zadek z krytu a riskovat svoje zdraví. Žádné lékárničky však nečekejte, i zde funguje auto-healing systém. Chvilku si někde odpočinout a je to. Přestřelky jsou neskutečně atmosférické a rozhodně tomu pomáhá i velká variace vzhledu a velikosti nepřátel. Navíc na každého platí jiná taktika. Vřeštící malé zrůdičky jdou parádně zlikvidovat brokovnicí, avšak třeba na takového berserkra je většina zbraní krátká.

Graficky se GoW řadí mezi to nejlepší, co na xboxu můžeme vidět. Unreal 3 engine je sázkou na jistotu. Procházíte temné uličky, stejně jako rozlehlé pláně. Nakouknete i do všelijakých budov. Nicméně vždy vede k cíli pouze jedna cesta. Jako plus hodnotím i systém běhu. Stačí držet tlačítko A, Marcus se pokrčí a kamera se nalepí těsně za jeho záda. Třese se, jako narkoman, když má absťák. Atmosféře to rozhodně jenom prospívá. Abyste neměli pocit stereotypu, tvůrci do hry začlenili i jízdu v obrněném transportéru. Postupem času Marcus získává vyšší hodnost, takže můžete svým spolubojovníkům udělovat i lehké příkazy. Upřímně řečeno, když to budete vesele ignorovat, stejně se nic nestane. Nehrajete žádný Rainbow Six. Co se týče rozhodování, jednou za čas máte možnost vybrat si směr postupu ve hře. Hmm, těžký výběr. Pravá nebo levá strana? Zííív, opravdu unikátní volba.

Gears of War se právem řadí do poličky MUST HAVE titulů, protože na trhu momentálně nic lepšího v žánru 3rd her není. Hra navíc nabízí možnost kooperativního multiplayeru, což pro některé z vás je zcela jistě výbornou zprávou. I vlk samotář si přijde na své, byť mu dohrání hry zabere lehce přes 10 hodin. A tak není divu, že jednička Gearsů je překonána až… Dvojkou. O té si něco povíme až příště. Vy, kteří jste první díl nehráli, si jděte okamžitě doplnit herní znalosti. Jedná se zcela jistě o nadprůměrnou hru, ale k dokonalosti má daleko. Chybí mi tady monumentální scény, více tzv. WOW efektů, kdy vám klesne spodní čelist a nějaký hnací motor. Hra mě velmi bavila, ale mezi TOP nejlepší hry, které jsem kdy hrál, bych ji zcela určitě nezařadil.