Beyond: Two Souls

Klady: 

- Výborná atmosféra 
- Skvělý hudební podkres 
- Ucházející příběh 
- Nádherná grafika 

Zápory: 

- Občasný kiks ovládání 
- Některé dialogy působí prkenně 
- Grafika není místy dotažená do správného konce 
- Někdy dost průhledný scénář 


Vážení přátelé, vítám vás u recenze na interaktivní film jménem Beyond: Two Souls. Jedná se o exkluzivní titul pro Playstation 3 a vyšel u nás 9.10. 2013. Jeho stvořitel je David Cage, který už má na svém triku podobnou povedenou pecku jménem Heavy Rain (2010) a o něco starší Fahrenheit (2005). Tento muž nejenom umí psát, ale rozhodně se nezapře jeho um k tomu, že vždycky dá dohromady opravdu skvělé dílko, ať už se to týká vizuálu, nebo audia. Nyní dal do vývoje všechno, co umí a vylezla velmi rozporuplná hra. My jsme se ji podívali na zoubek během jednoho krásného dne a musíme uznat, že to je velmi kvalitní dílko. 

Pojďme si tedy něco říct o stěžejním kamenu celé hry - o příběhu. Hrát budete za dívku, která si nechá říkat Jodie Holmes (Ellen Page). A o tom, že to není holčina ledajaká vás přesvědčí Aiden. Kdo to je, ptáte se? Inu, takový společník. Je to entita, která se Jodie drží už od narození a ta neví, jestli to je nějaký démon, nebo duše někoho zemřelého. Jediné, co Jodie ví, je to, že její život není díky němu zrovna jeden z nejlehčích. Hra mapuje celé dívčino mládí, celkem patnáct let jejího života. A tak není divu, že začnete jako malá holčička, která si žije svůj život a Aidena bere jako svého přítele. Jednou se však doma něco stane a rodiče vás vezmou k lékaři na pozorování. Váš mentor a lékař po celou hru bude Nathan Dawkins (Willem Dafoe) se svým věrným asistentem, který se jmenuje Cole. Tam začnou vaše první krůčky učení se s Aidenem. Zjistíte, že je skoro kdykoliv možné ho ze sebe pomocí trojúhelníku vyjmout a hrát za něj. Je to dobré například k tomu, aby jste viděli co se děje za zdí, nebo mohli pohybovat věcmi, či se převtělit do člověka. Vy začínáte tím, že zjišťujete, co za kartu drží paní v ruce a aby to nebylo jednoduché, sedí v úplně jiné místnosti. Tuto scénku jste mohli vidět již před vydáním hry. Vůbec prvních pár kapitol je to, co nám vývojáři dosud ukázali. Pojďme ale zpátky k příběhu. Časem si vás všimne CIA a vezme vás tak pod svá křídla, kde si projdete tréninkem a poznáte muže jménem Ryan Clyton, který vás bude učit co a jak, když jste v kůži agenta. Časem vám však rupnou nervy a utečete. Dál se rozepisovat nebudu a ani nemůžu, není to sice úplně fenomenální scénář, působí spíše jako lepší béčko a místy je dost předvídatelný, ale věřím, že by se vám mohl líbit a tak to nebudu dál kazit. 

Řekněme si něco k misím samotným. Hra obsahuje celkem 26 kapitol, nebo kol, chcete-li, které jsou takovým životopisem Jodie. Projdete si s ní koulovačku v zimě, výcvik speciálních jednotek, testy v laborkách, první pusu, lásku či zklamání a další kupu výborných věcí přímo ze života. Navštívíte například komplex, do kterého se už neodváží ani jednotka SWAT. Mohli by se tam totiž nacházet entity podobné Aidenovy a tak jste první na ráně, koho tam pošlou. Hra vás dokonce naučí i život bezdomovce. Jednu krutou zimu vás to skolí na zem a Aiden vám díky svému strašení přivolá pomoc místního bezdomovce, který se vás ujme. Ráno se probudíte, prohodíte pár slov a chcete odejít, když tu vás muž požádá, zda-li s ní nepůjdete pro ostatní žebrat, že je třeba alespoň pěti dolarů. A tak, jelikož stejně není co na práci, jdete. Hra vám dá na výběr, můžete použít svoje tělo, mysl, nebo Aidena, aby jste požadovaný obnos získali. Já chvíli seděl s hrnkem v ruce a vydělal dolar. Potom jsem šel kolem bankomatu, Aiden vytáhl ven peníze a postavil mě před morální dilema, vzít, či ne. Jelikož je Jodie hodná holka, nechala peníze tam. Později jsem potkal kytaristu žebráka, který mě nechal chvíli hrát, než jsem se nadál, byl večer a já měl vyděláno. Později v úkrytu, při večeři mi jedna paní, co tam je, vykládala, že je těhotná a že její bývalí muž ji bil a bojí se o zdraví novorozeněte. Pomohl jsem ji, spolu s Aidenem jsme zjistili, že dítě je naprosto zdravé. Když už jsme se chystali jít spát, zašel jsem ještě za hostitelem, který mě zachránil - muž který je zlomený ze smrti svoji ženy tak, že skončil špatně. Podal jsem mu ruku a pomocí Aidena jsem mu dovolil promluvit s jeho ženou ze záhrobí. Bylo to pár sekund, ale mužovi to zvedlo sebedůvěru. Celé osazenstvo mě považovalo za zázrak a s dobrou náladou jsem se šel uložit ke spaní, abych hned další den mohl vyrazit na strastiplnou cestu světem. Kromě tohoto vás budou čekat honičky s policií, život na farmě, mise pro CIA v různých zemích a tak dále, najde se toho skutečně hodně a máte se na co těšit. 

Další z věcí, na které je třeba se podívat blíže je ovládání. Od Heavy Rainu se lehce ulehčilo, nicméně i zde má svoje problémy. Levým analogem uvedete postavu v pohyb - ať už Aidena, nebo Jodie. Pravou páčkou se rozhlížíte a interagujete. Tzv. když například přijdete ke dveřím, objeví se u nich bílý puntík a vy ve směru otevření dveří - tedy od sebe - potáhnete pravou páčku. Funguje to tak například i při soubojích, kdy se zase páčkou do různých směrů kryjete, nebo posíláte rány. Někdy však ovládání naprosto selže a vypadá to jako by se vám vybil gamepad, jinými slovy hra začne uhýbat jinými směry, než ukazujete. Nebo se kamera zatočí dokola a vy tak ztratíte kromě orientace i nervy. Ale není to zas tak velká věda, abych kvůli tomu shodili celé hodnocení do hlubin moře. Aidena ovládáte poměrně podobně, jen když chcete provést interakci, tak musíte držet L1 a k tomu oběma analogy doladit zbytek. Kromě obsazení člověka či posunování věcí, lze díky entitě zjistit například příčinu smrti či historii předmětu, což nás baví o to víc. Za Aidenem vidíte modrou čáru o které se dá říci, že je pupeční, nemůže totiž moc daleko od Jodie, nicméně kdyby jste zabloudili i přes to, modrá cestička vás zavede zpět. 

Grafická stránka hry je též rozporuplná. Najdeme zde textury úplně mimo 21 století, ale také opravdová grafická pozlátka, která tahají výkon konzole do maximálních výšin, jinak řečeno ždíme konzoli na morek kosti. Grafika se asi nejvíce podobá Heavy Rain, Crysis a Uncharted dohromady. Místy vidíte opravdu skvostné scenérie, jindy si říkáte, že tahle textura je snad špatný vtip. Ale ve finále, stejně jako v GTA V se tyto grafické neduhy ztrácí spolu s tím, jak postupujete dál a dál. Prostě je přestanete vnímat, protože hra vám toho nabídne tolik, že nebude čas ani chuť zkoumat, jestli je támhle ostrý roh a tady ne. Použitá motion technologie je věc vážně výborná a obličeje postav by se tak dali přirovnat například k LA Noire a možná ještě dál. Je zde vidět každá emoce, od radosti po pláč.

K vizuální stránce nemám příliš mnoho výhrad a tak se vrhnu na hudební doprovod. O ten se postaral dvorní skladatel Hans Zimmer (oblíbený filmový a herní skladatel - pokud neznáte, brzo poznáte) a vytvořil s orchestrem, co dostal do vínku, opravdu fenomenální hudební podkres, který dokáže scénu popsat lépe než obličej plný emocí. Nevěříte? Potom si nestěžujte, že máte při hraní husí kůži. Co se týče dabingu postav, jedná se o naprosto znamenitou a legendární práci. Zkušení herci, kteří vdechli postavám život si zaslouží poplácat po rameni za to, kolik dřiny a emocí do toho dali. Všechno je naprosto autentické a velmi povedené a je to balzám pro vaše uši. 

A víte vy co, já to shrnu. Jedná se o dojemný, strhující a krásně vypadající interaktivní film, který momentálně naleznete na trhu. Tedy kromě již zmíněného Heavy Rain. David Cage zase dokázal, že kromě psaní, umí vytvořit naprosto uvěřitelný a obrovský příběh, což nám dokazuje s každou další hrou, do které se s vervou jemu vlastní pustí. Od koupi by vás mohla odradit nejedna špatná recenze, ale já se vám zaručím, že pokud jste hráli Heavy Rain, tak máte celkem jasnou představu o tom, co dostanete s tím, že je zde lehce klišovitější a hloupější příběh, ale jinak je všechno mnohem lepší, než bylo a proto nemohu než doporučit koupi. Například na obchodě Xzone.cz a to zrovna ve speciální edici, která kromě bonusového materiálu také přináší krásný steelbook a jeho přebal. Já jsem si ke hře sedl a na jeden dech jsem ji dojel - ano, stálo mě to celý den, hra totiž trvá kolem 12-15 hodin, ale věřte, nelituji ničeho, ta hra je prostě umělecké dílo, na které se prostě krásně dívá a každou minutu si užíváte. Takové hry se neobjevují každý den a je to možná trošku škoda. To, co jsem tady totiž napsal, je opravdové minimum toho, co zažijete na vlastní kůži. Ač bych o tom psal rád, tak nemohu, nechci vám kazit herní zážitek, který si já osobně jdu zase připomenout a to navíc s českými titulky. Přeji pěkný zbytek dne a dlouho z koupí neotálejte, nemá to totiž cenu.