Need for Speed Rivals

Klady:

- Příjemně dlouhá herní doba
- Online funkce
- Slušivý audiovizuál

Zápory:

- Po čase se jízda herním světem stane velmi stereotypní
- Umělá inteligence je slabší, ale podvádět umí pořád dobře
- Místy brutální chaos na obrazovce (zejména při honičkách)

Kromě filmové adaptace Need for Speed, která dorazila letos v březnu do kin, se na obrazovky monitorů a obřích TV podívala i ta herní, která se honosí přízviskem Rivals. Této rozjeté série se už vydalo přes dvacet dílů a vydavatelé značky nejsou očividně dostatečně nabaženi. Proto se herní gigant Electronic Arts, jak už je zvykem, rozhodl, že vydá další kousek. A stejně jako se rok sejde s rokem, sejde se i starší díl s tím novým. Na výrobě se kromě borců z Criterion Games (tvůrci Burnout) podíleli i Ghost Games UK a EA Vancouver. Nejvíce se jejich nový počin blíží Hot Pursuit (2010), který je míchnutý s Most Wanted (2012). Inu, proč ne, obě hry byly docela hratelné a Rivals si z nich berou jen to lepší a přidávají i nové kousky.  Pojďme se tedy podívat na to, jak se to celé vlastně hraje.

Co říci k příběhu? Buď hrajete za poldy a chytáte výtržníky, kteří se řítí po vámi hlídaných okreskách šílenou rychlostí ve svých supersportech a nebo naopak. Nemyslím si, že je potřeba říkat více. Need for Speed totiž nikdy nebylo o příběhu, tedy alespoň pro mě. Hrál jsem všechny doposud vydané díly a ty, které se motali kolem nějaké povídky, nedopadli dobře. Důležitějším bodem bude nejspíše hratelnost. Ovládá se to dobře? První dvě hodinky si budete zvykat na těžce arkádový jízdní model, ale jakmile vám padne do ruky, budete se královsky bavit při každé dobře driftnuté zatáčce, kterou zvládnete ve více než dvou set kilometrové rychlosti a ještě stihnete hodit pás s hřeby, který na chvilku zpomalí uličníka za vámi.

Ovládání je tedy naprosto v pořádku a to co se týče jak klávesnice, tak gamepadu, který ale doporučím spíš. Pokud milujete závodní arkády, budete si připadat jako ryba ve vodě, protože jestli vývojáři z Criterionu něco umí, je to převedení šílené rychlosti, brutálních bouraček a krásného prostředí do hry, kterou zrovna kutí a tentokrát to byly Rivals. Když už mluvím o té kráse, je potřeba zmínit, že všechno to závodní dění  vám bude zobrazovat engine Frostbite 3 (pohání Battlefield), na který je skutečně radost pohledět a veškeré počasí, prach či létající kamínky od kol, vypadají naprosto skvěle. Samotný svět se sice nápadně podobá Hot Pursuit, ale čert to vem, když se na to tak hezky kouká a výsledný obraz je naprosto osvěžující, ač byl ze začátku locknutý (zamčený) na 30 FPS.

Jak už je zvykem, na svá auta si kromě nárazníků můžete přimontovat i různé pomocníky, kteří vám budou pomáhat s vítězstvím. Policie i vandalové mají podobné, avšak ne úplně stejné věci.  Jak u strážců zákona bývá zvykem, mají různé pásy s hřebíky, pomocný vrtulník či EMP, který vyřadí elektroniku v autě právě sledovaného cíle,  jemuž přestane na pár sekund vůz říkat pane. Zlořádi mají ve vínku také různé elektronické serepetičky a mezi ty lepší patří například blokace zaměření od policie či tlaková vlna, která auta jedoucí ve vaši blízkosti jistě nepotěší.  Tyto pomocníky však máte omezeny počtem, který se po vyčerpání dá znovu nabít na jakékoliv benzince, kde si mimochodem opravíte i automobil.

Když už jsem mluvil o tuningu, je potřeba říci, že policejní vozy nelze oblékat do hezčích dílů, lze jim vylepšit pouze výše zmíněné pomocníky. To mi ovšem vadilo minimálně, co mě však štvalo víc, byl model poškození, který bych od Criterionů čekal lepší, epičtější a vlastně i monumentálnější. Auto se sice po nárazu docela pěkně rozbije, ale jsou to jen povrchové škrábance, jako je upadlé zrcátko, či zadní křídlo nebo prasklé sklo. Nečekejte tedy, že se po vzoru Burnoutu rozbijete na tisíc malých kousíčků, to se prostě nestane. Nicméně je potřeba si hlídat poškození vozu a pravidelně (i při honičkách) navštěvovat benzinky. Tam vám vůz opraví a zároveň získáte šanci získat utržené body po návratu na vaši základnu. Při vašem zničení totiž přicházíte o veškeré skóre.

Jelikož tady hovořím o základně, měl bych zmínit také to, že jak policie, tak ta tunerská chátra má svoje vlastní místa, kam se neváhají schovat. Jedná se víceméně o takové lobby, kde lze vlastně hru zapauzovat (ve chvíli, kdy se objevíte na silnici, nelze hru pozastavit, protože se kolem vás prohánějí ostatní hráči, které můžete vyzvat a jak už to při multiplayeru bývá, tam se prostě nepauzuje) a vymyslet vaše další kroky, vylepšit auta, vybrat si závod, či si něco málo nakoupit do vaši virtuální garáže. No a taky se vám přičtou vydělané body, které získáváte za cokoliv od driftu po zničení protivníka. No a pokud dojde na vaši vlastní destrukci? O body přijdete, ale to jsem psal výše a tak bych se nerad znovu opakoval.

Chtělo by to něco málo říci i na adresu audia a tak neváhejme. Na rovinu říkám, že co se týče OST (soundtrack) jedná se opět o velkou parádu, jak bývá posledních pár dílů zvykem. I když se někdy nepodaří samotná hra, hudba je tam vždy pekelně dobrá a není tomu jinak ani u Rivals. Naleznete tu téměř vše od rocku, popu, elektronické hudby až po rap neboli hip hop. Vše je velmi dobře poslouchatelné i samostatně, bez hraní, ale jet tři sta po dálnici a přepínat si jeden skvělý song za druhým je větší paráda a hlavně motivace k lepšímu umístění v žebříčku. Co se týče zvuků aut, opět se to nepovedlo dotáhnout do konce. Většina vozů zní jak splašené vysavače a jediné, co lze považovat za dobrý závodní zvuk, je ten při havárii, nebo když vám pískají gumy při driftu.

A jaká je tedy herní náplň? Jízdní model je povedený, ale to už jsem psal. Závody jsou celkem fajn a je jich mnoho druhů od sprintů, časovek po obyčejné závody na kola. Pokud byste se nudili, lze rychle projíždět radary, zkoušet různé skoky či jiné vedlejší aktivity, které se vám započítávají do výsledného herního času, který sám o sobě vydá na mnoho a mnoho hodin zábavy. Jediné, co při hraní občas trošku zamrzí, je fakt, že počítač podvádí. Ale to je u závodních her zvykem, navíc je zde patrné i to, že vám v některých závodech všichni ujedou hned na začátku, aby vám pak hra těsně před cílem dovolila díky skriptu vyhrát. Jedná se však o menší neduhy na kráse, které jsou navíc běžné v téměř každém arkádovém závodním titulu. 

Na závodní hru typu Need for Speed jsem toho napsal až příliš a tak se pojďme podívat na finální verdikt. Jste už unaveni touto poslední dobou dosti rozporuplnou herní značkou? Ruce pryč, protože zde mnoho změn neuvidíte (hra stojí už několik let na místě a má dosti kolísavou kvalitu). Máte rádi závodní arkády, které jsou protkané honičkami a bouračkami? Měl bych pro vás jeden tip, zkuste Rivals a můžete být mile překvapeni. Tato hra je zábavná a kdo říká, že není, zřejmě ji viděl jen na videu, nebo vůbec. Mohlo to dopadnout mnohem hůře a tak buďme rádi, co jsme dostali. Za mě doporučení, ale jen pro ty, kteří závodění berou s nadhledem a NFS pro ně není ještě mrtvá značka.  Všichni ostatní ruce pryč, mohlo by to dost pálit.