Athens 2004

Athens 2004. Olympijské hry. Jasně, toto by se mělo vybavit asi každému, kdo není úplný „pecivál“ a je aspoň pasivním sportovcem. Událost, která vždy jednou po čtyřech letech hýbe světem a na pár chvil ho i možná spojuje v jednu nerozlučnou část. Jenže olympiáda není jen čistý sport, ale i spoustu dopingů a točí se zde miliardy v dolarech. Nu nic, pryč od úvah a psychologickým blábolů. Jsme přeci na sectoru a právě teď by se šlušelo představit hru. Tedy jedná se, jak už z názvu a úvodních vět vyplývá, simulaci nejen, ale hlavně, atletického. Přesněji umožnit hráči prožít si atmosféru olympiády, která se tentokrát uskutečnila v Řecku, respektive v Athenách, na vlastní kůži. Zda se to tvůrcům podařilo můžete vyzkoušet jak na PC tak i na PS2. Konzolová verze vyšla již v létě a počítačová to ani nevím, jelikož já jsem tu proto, abych recenzoval tu konzolovou a to se taky chystám. Společnost Eurocom získala jako jediná licenci na ztvárnění olympiády, tedy oficiální stadiony, reklamy a billboardy, atd… Nu co, pusťme se s chutí do toho…

Nevím jak pořádně začít, jelikož uchopit Athens 2004 za správný konec, je vskutku nemožné. Hra totiž nenabízí žádnou příběhovou linii, prostě „nothing“. Žádný kariérní mód, jen prostoduché závodění. Tedy, Athens 2004 nabízí něco kolem 23 až 25 disciplín rozdělených do několika hlavních ústředí. A těmi jsou atletika, kde závodíte na hlavní stadionu olympiády, gymnastika na stadionu Olympic Indoor Hall, v Olympic Aquatic Center, jak již pojmenování vybízí, bude se jednat o disciplíny v bazénu, respektive vodní sporty, vzpírání si užijete v licencovaném, ostatně jak je tomu u všeho, stadionu Nikaia Olympic Weightlifting Hall, jednu disciplínu zkusíte i na stadionu Markopoulo Olympic Equestrian Centre, a tím je běh s koněm přes překážky, střelba se odehrává v Markopoulo Olympic Shooting Centre a v neposlední řadě lukem si zastřílíte v Panathinaiko Stadium. Uf, snad jsem na nic nezapomněl. Atletika se dále dělí na běh přes překážky, 100m, 200m, 400m a vytrvalostní 800m a 1500m. Dále skok do dálky včetně trojskoku, výšky a o tyči. Nechybí ani vrh, respektive hod diskem, oštěpem a vrh koulí. Vodní disciplíny se dělí na 100m volný styl, 100m prsa, 100m motýlkem a 100m znak. Gymnastika se dělí na mužskou a ženskou část, kde ženy cvičí skok přes kozu, moderní gymnastiku nebo tanec, nebo co to je…muži dále kruhy, skok přes kozu a nějaké ty přemety a stojky tam..no…prostě..snad víte o co se jedná;). Herní módy se dělí na Practice, Single Event a Competition. Practice je jasný: trénink a jedině trénink. Single Event není také ničím zvláštním: vyberete si jednu soutěž a v té bujujete o medaile, Competition ozkouší vaše schopnosti v určitých typech disciplín. Některé disciplíny jsou výhradně mužské a některé zase výhradně pro ženy. Dalším módem, avšak jaksi individuálním, jelikož šlapací podložku nevlastní moc lidí, jsem důkazem;). No o co tady jde..Prostě šlapete příslušné body ve stejně pitomém stylu jako na dualshocku

Co říct před tím, než se pustím do hodnocení technického zpracování. Snad jen, že jména reálných sportovců vůbec nejsou, i když samozřejmě, díky licenci, mohli být. Tedy závodit se sporotovcem jména AAA nebo střílet lukem se sportovkyní jmenujíc se BBB mi přišlo trochu vadné, s čímž snad souhlasíte;). Teď snad k „hratelnosti“, dá-li se to tak vůbec nazvat, jelikož zběsilé bušení a tak i zárověň ničení, do ovladače je vskutku trapné a akorát nasírá, když se něco nepovede. Chcete-li však jen tak dát min. 500Kč za nový ovladač, poslužte si. Myslím, že mnoho se vás „bláznů“ nenajde. Daleko jednodušší je například střelba lukem, kdy vám „mušku“, respektive míření ovlivňuje směr větru. Při střelbě puškou do pohybující se terčů naopak záleží na vašem postřehu. 1500m není nic složitého. Udržovat průměrné tempo s vedoucím závodníkem mi prostě složité nepřišlo, navíc když ke konci máte cílový sprint, který lze použít skoro kdekoliv v posledním kole a vyhrát. O hratelnosti se tedy mluvit moc nedá. Navíc k tomu přispívá i blbé ovládání. Avšak překonání světového rekordu zase naopak zahřeje na srdci:). Hratelnost se tedy spíše poté stává nuceným hraním za cíleným překonáním svět. rekordu nebo tak něco podobného.

Teď přichází na řadu technické zpracování, a rovnou vám můžu s klidem říct: „Sláva to není“,“Revoluce se konat nebude“. Abych ale zase jen a jen nekritizoval, vzpomeňmě například na vcelku ucházejíc zpracované stadiony. Ty fakt, jsou jedním z nejlepších na grafice. Všudy přítomné tabule svítící se svět. rekordem nebo naopak ukazující váš prozatimní stav a nebo váš nýnější čas. Krása. Avšak ani ploší 2D diváci nejsou doslova hrůznými, pěkné plynulé animace majou něco do sebe. Co jsem však ale nemohl překousnout, byly naprosto hnusné a fujt tajbl vypadající postavy sportovců. Hlavně ženy, no fuj, co nám to s tím krásným plochým a svalnatým tělem udělali..tfuj…hrůza…navíc povšimněte si trenérky ČR mužstvav moderní gymnastice v ženách. To je prostě hrůza. Taká zasraná opice. Promiňte mi výrazy, ale s tím jsem se vyrovnat nemohl. Naopak při 1500m, respektive při 800m běhu se můžete po stadionu volně rozhlížet kolem sebe a burácející stadion má něco do sebe. Mimo herní animace rozhodně neoslní. Kostkaté postavy . Ale ani in-game animace jsou spíše pro ostudu . S tím souvisí i jakž takž zvládnutá akustická kulisa Athens 2004. Více se ke grafice a zvuku dodat ani nedá. Prostě mínus obrovský…

Obtížnost a inteligence "sportovců" by se měla popisovat v tomto odstavic. A taky bude;). Tedy začněme obtížností. Jednoduše. Čím jste lepší, tím je lepší soupeř. Tedy, skočíte-li světový rekord, počítejte s tím, že soupeř si to nenechá líbit a skočí ho také. Budete-li horší jak on, stejně na vás nepočká a například ve skoku do výšky končí AI ovládaný hráč těsně pod rekordem (světovým samo sebou) nebo na rekordu, ale nejčastěji nad světovým rekordem . Rekordy tedy padají jako hrušky, respektive sníh, mám-li se přizpůsobit ročnímu období. Inteligence! Nu co, dá se říct, že jsem ji opsal již v předchozích větách, ale stručně ještě jednou. Uveďmě si opět příklad: 1500m, vytrvalostní běh, rozlišujeme zde tři typy inteligence, prvý: tedy AI hráč to rozběhne hned na začátku a poté dobíhá úplně vyčerpaný, druhý: drží tempo s vámi, ale nakonec ho stejně díky "speed boost" dokonáte, třetí: nemá šanci a běží doslova jak postižený, spíše podělaný ....

Abychom to neprodlužovali a fíkli v tom „nejlepším“. Prostě a jednoduše, pokračování Sydney 2000 ničím nepřekvapí a ani nemá čím. Hratelnostně je na tom moc a moc špatně a hraní může připadat zábavné jen fanatikům, možná však i skalním příznivcům série nebo Athens 2004. Nebýt hrůzného technického zpracování, mohli bychom se dostat až 70%. Jelikož je to ale přesný opak, nezbývá mi nic jiného, než přidělit Athens 2004…