Thief

Klady:

- Kradení!
- Slušně dlouhá kampaň
- Různé alternativní cesty

Zápory:

- Umělá inteligence bude chtít dopilovat
- Nemožnost libovolně skákat
- Nezajímavý a nudný příběh

Tak a je to tady. Přišel den a čas na oživení další legendy v podání Eidos Montreal. Tito zkušení vývojáři už restartovali sérii Deus Ex a teď se vrhli na jinou herní modlu a to Thiefa. Hru vydali koncem února pro platformy PC, Playstation 3 + 4, Xbox 360 a Xbox One. Moje recenze se bude zaobírat počítačovou verzí. Povedlo se dílo dokonat? Vlastně docela ano, ale proti Human Revolution je to místy dosti fušeřina.

Jako obvykle i tato hra začíná příběhem. Vžíváte do role muže jménem Garrett, kterého celé město zvané The City, nazývá pravým jménem a to mistr zloděj. Po boku vaši věrné známé zlodějky Erin zažíváte obyčejný večer jako stvořený pro krádeže všeho druhu. Pobíháte po střechách domů, špičkujete se mezi sebou o to, kdo umí lépe obrat nebohé obyvatele a užíváte si života. Hrdinovy kroky však začnou směřovat k Northcrestově paláci, kde je svědkem obřadu, který spatří přes střešní okno. Erin, jelikož si myslí, že je ve všem lepší, se pustí na tenký led, když šlápne na první skleněnou tabuli. Propadne se (mohli jste vidět v traileru) dolů, střih a vy se probouzíte v nočních hodinách na kárce, kterou táhnou dvě osoby. Po čase Garrett dorazí do svého příbytku v hodinové věži, kde zjistí, že byl pryč asi trošku déle, než se zdálo a nezbude mu tak nic jiného, než zjistit, co se mu stalo a kde je jeho přítelkyně. Jelikož příběh nikdy nehrál v předchozích Thief hrách prim, nebudu se na něj dál zaměřovat ani tady, upřímně, totiž není o co stát.

Pojďme se tedy raději podívat na to, co nám hra přináší, co se týče například hratelnosti. Ovládání hry jde celkem od ruky a to jak na klávesnici, tak na gamepadu, ač bych si dokázal představit, že to jde doladit i lépe, nemáte problém si zapamatovat kombinaci kláves či tlačítek, které potřebujete. Opět, po vzoru Deus Ex, můžete téměř bezvadně využívat prostředí města ve svůj prospěch a každá vloupačka či mise nabízí několik směrů a cest, jak se ke kýženému výsledku dostat. Je tedy možné chodit po střechách, prolézat šachty, nastřelovat si provazy na trámy a následně po nich šplhat a další podobně vylomeniny. Jediné, co mi vadilo, je nemožnost libovolného skákání, protože se kolikrát dostanete do situace, která je vtipná a zároveň bolí. To se takhle vyšplháte někomu do bytu po laně a když chcete jít zpátky a stisknete mezerník, Garrett přeskočí na druhou stranu, jakoby lano nebylo. Tohle uděláte asi desetkrát, než zjistíte, že stačilo zvednout hlavu. Nebo se dostanete do situace, kde budete chtít utéci a z obou stran vám zablokují cestu vojáci a sevřou vás do kleští. Co dělat? V této hře nic, maximálně restartovat checkpoint, jinde? Přeskočit. Ale chápu, nejeden zloděj by mi mohl namítat, že hra se přeci hraje Thief stylem a měl by pravdu. Ale to by vám hra nesměla nabízet projít úroveň několika způsoby. Je tedy možné, že na ovládání si budete muset zvykat.

Vaši sběratelskou vášeň podporuje řada věcí, například skalpel, kterým vyřezáváte obrazy přímo z rámu a věšíte si je u sebe doma. Kleště pak slouží na odstranění různých mechanismů pastí. Šroubovák je dobrý přítel, pokud se chcete plazit šachtami. Velký pomocník je tzv. focus mód, díky kterému vidíte interaktivní objekty a víte, kam střílet lano, či který šuplík nebo dveře jdou otevřít (a mnoho dalšího). Tohle všechno je sice pěkné ,ale hlavní hrdina potřebuje stín jako drogu, takže jakmile se někde objeví temné zákoutí, je vaše šance ukázat, co umíte, ať už to je okradení stráže nebo větší vloupačka. Jak moc jste nebo nejste vidět, máte znázorněno v HUDu, což se hodí. Jako další tam najdete ukazatel focusu a také zdraví. Pokud se ve vašem těle najde pud bojovníka a nemáte rádi restarty, určitě si do batohu nabalte obušek, kterým lze rubat stráže jedna báseň. Ve vašem inventáři se však najde místo i na staré dobré klasiky jako jsou vodní šípy (uhašení ohně), zápalné šípy a další podobné rarity, bez kterých je zlodějina těžká dřina. Dá se sebrat i volně ležící lahev, která se hodí na odlákání pozornosti.

K čemu by však tohle všechno kradení bylo, kdybyste neměli kde utrácet peníze. Jedna možnost jsou různí prodavači pohybující se po celém městě, od kterých si kromě maku (zvyšuje focus) a lékárny (jídlo) lze koupit šípy, nebo třeba vylepšení vašeho obleku. Abych nezapomněl, dají se kupovat či jinak získávat body soustředění, za které pak upgradujete Garretta samotného, jak moc tichý je, jak umí natahovat luk a podobné serepetičky.  Na své pouti potkáte i muže jménem Basso. Ten vám dá tip na to, kde dobře krást, nebo dostanete přímo zakázku. Kromě Bassa je ve městě i pár dalších lidí, pro které je možné plnit vedlejší questy. Druhá věc je, že než se naučíte každou uličku zpaměti, tak je nemusíte ani najít. Mapa je totiž po vzoru Deuse skutečně nepěkně zpracována a více než pomáhá, tak trápí. Když už jsem zmínil obyvatele města, měl bych prohodit pár slov o umělé inteligenci, která je téměř doladěná. Najdou se chvíle, kdy budete stát metr od vojáka, který vás díky zahalení stínem neuvidí, jinde se však může situace změnit. Stalo se mi, že jsem byl ve stínu a hlídka si to kráčela mým směrem. Stalo se nečekané, viděl mě i když neměl a to byl tak deset metrů daleko. Jo a jakmile vás objeví, tak doporučují rychle utíkat, protože vás rázem uvidí každý i ten, který neví, odkud vítr vane. Jinak řečeno všichni budou vědět, kam utíkáte a kudy, dokud se neschováte, což je těžké, protože to téměř nejde, ideální je pak restart, než si kazit dobrý dojem ze hraní, věřte mi.  Ve skrytém průchodu hrou vám bude bránit i rozsypané sklo či voda - zde je třeba se plazit opravdu s jemností pantera. Někde se zase setkáte s papouškem nebo psem v kleci, kolem kterých musíte našlapovat opravdu jemně, nebo přivolají stráže.

Grafickou stránku hry pohání Unreal Engine třetí generace a měl bych k tomu jednu výtku. Hru jsem hrál na čtyřjádru od i7, Geforce 570 GTX (1289 MB), 6 GB DDR3 RAM a místy, když jsem šel například z hodinové věže do města, se hra neskutečně začne pár sekund trhat a načítat. Občas to takhle bývá a nepomohlo ani snížení detailů. Zřejmě jsem měl slabý stroj, nebo byla optimalizace lehce podceněna. Jakmile se vše ale načte do paměti, hra je tak plynulá, jak jen může být a je radost pohledět na krásně vymodelované prostředí. Ke zvukové stránce toho není moc co dodávat, snad jen, že nezaujme. Soundtrack je obyčejný a po dohrání po něm neštěkne ani pes. Co se však týče praskání střepů pod nohama nebo foukání větru za deště, to už je jiná pohádka a tam je odvedena práce velice dobře.

Hurá na verdikt. Pokud se chystáte hrát násilným stylem, raději ruce pryč, protože s tímto postupem hra počítá pouze co se týče bodového ohodnocení, ale samotný kód titulu na to není připravený a dostáváte se pak do obrovsky frustrujících situací, které si nepřejete zažít.  Čekat na vás bude 8 kapitol a zhruba 16 hodin dlouhá kampaň - záleží však na dané obtížnosti a vašem bádání po městě. Odehrát se to dá samozřejmě i rychleji. Pokud ve vašich žilách koluje zlodějina a nemáte rádi hry, kde se moc spěchá s postupem, jste na správném místě. Jak jsem zmínil výše, být zbytečně zbrklí při hraní se opravdu nevyplatí, protože pak vyplují na povrch různé nedodělky a to prostě nechcete. Co říci závěrem? Kromě českých titulek, které objevíte v PC verzi, vás bude čekat velice příjemná jízda, která má sice krapet dementní a zbytečný příběh, ale o to více různých zápisků (dobře napsaných) či prázdných vitrínek (ve vašem obydlí), co jsou potřeba naplnit speciálními předměty, které po cestě najdete a když už je objevíte, tak je po Garrettovsku ukradnete. Já jen dodám, že Eidos Montreal umí a to hlavně restarty velkých značek. Jsem zvědav, co nám přinesou příště.